Přinesli v košíčku
chlupatou kuličku
vzala jsem ji do náručí
kouká kouká tiše kňučí
Heboučké je jako z vaty,
kožíšek má mourovatý.
Maličké zvířátko
je tahle čiperka,
větvičku přeskočí
i když je nevelká.
Maličké zvířátko
zrzavý kožíšek
spořádá zakrátko
lískový oříšek.
Ptal se chlapec sluníčka:
Mohou chodit jablíčka?
Slunce na zem posvítilo,
velice se podivilo.
Opravdu tam jablíčka
vozí jehel kulička.
Dupe, funí, naříká,¨
je to tíha veliká.
Ve zdi díra,
mlsám sýra,
to jsem celá já.
Mám dvě očka,
pozor kočka,
ouška šedivá.
Běží kolem sestřička,
žluťounká je celičká.
Naše máma slepice
sezobala nejvíce.
Stojí krejčí na pasece,
tisíc jehel s sebou nese.
Celé týdny trávu žvýká,
aby dala krajáč mlíka.
Nepospíchá, má dost času,
rohy nnosí pro okrasu.
Tety ho nosí na trh v nůši,
z nůše mu čouhají uši.
Jestli ty uši nesklopí,
ruka ho za ně uchopí.
Má hřebínek, co nečeše,
má ostruhy a nerajtuje.
Někdy se točí na střeše,
jindy si na zdi pobrukuje.
Když udělá ko-ko-ko,
načechrá si peří,
bude vejce na měkko
pro mne na večeři.
Jménem je příbuzné s hříbky,
ale je jinačí.
Pustí se do otýpky,
po ovsu skotačí.
Chodí pyšně jako páv,
neodpoví na pozdrav,
červená mu nevoní,
moc se pro ni kaboní.
Vznešeně si vykračuje,
vějířem se ovívá,
nad jiné se povyšuje
a je pyšný protiva.
Kdo má ruce ušpiněné,
ať se smíří s jeho jménem.
Uň, uň, uní, uní,
tlustý je a funí.
Umí stříhat ušima
a má tvrdou palici.
Jeho jméno slušívá
nejzadnější lavici.
I když nemá žvýkačku,
ustavičně žvýká.
maminku má roháčku
a tatínka býka.
Po obloze pluje,
na louce si skáče,
trká, vyhazuje,
má vlněný fráček.
Malý velký, bílý, černý,
svému pánu vdycky věrný.
Ocáskem vrtí z radosti,
pochutnává si na kosti.